Jdi na obsah Jdi na menu

Prohlášení k „restitucím církevního majetku“.

29. 12. 2012

            Jsme znepokojeni narůstající dychtivostí, s jakou se představitelé většiny sborů Bratrské jednoty baptistů (BJB) připravují na přijetí značného objemu peněz v rámci zákona o zmírnění majetkových křivd, způsobených církvím po 25.2.1948, nazývaného také „vyrovnání s církvemi“. Na žádné z platforem BJB (Rada zástupců sborů, Sjezd delegátů) nedošlo prakticky ke skutečnému dialogu na toto téma, není ochota k vzájemnému naslouchání, ani k reflexi v kontextu baptistické tradice a teologie.

            Nejsme přitom proti navracení majetku, který byl církvím ukraden komunistickým režimem. Tento akt spravedlnosti, pokud by se o takový čin vůbec jednalo, se však netýká BJB a sborů v ní sdružených. Těm – až na několik málo výjimek v souhrnné výši několika tisíců či desetitisíců Kč – nebyl v období od 25.2.1948 do 31.12.1989 ukraden žádný majetek, nemají proto nárok na eventuální odškodnění. Přijetí částky více než 220 milionů Kč, která byla v rámci tzv. vyrovnání BJB určena, by tak vlastně bylo přivlastnění si něčeho, co baptistům nepatří, tedy pravý opak zamýšleného narovnání s církvemi – akt nespravedlnosti. Ten je navíc posílen skutečností, že BJB by společně s dalšími 16 církvemi byly zvýhodněny při tomto „vyrovnání“ oproti jiným skupinám obyvatel, jejichž oprávněné nároky na odškodnění jsou ignorovány (soukromí zemědělci, dále např. církve, které nejsou členkami ERC, aj.).

            Domníváme se, že připravovaná finanční transakce ze strany státu vůči církvím je spíše dotací než narovnáním nějakých křivd. Stát jí sleduje své vlastní zájmy. I s touto formou však máme jako baptisté problémy. Naši předkové ve víře již od samého vzniku tohoto reformačního duchovního proudu vždy prosazovali myšlenku radikální odluky církve od státu, jejíž součástí bylo i odmítání jakékoliv finanční podpory církví státem. Tento postoj měl a dodnes má hluboké teologické důvody: církev má být svobodná, bez jakýchkoli vazeb závislosti na státu proto, aby svobodně a se vší naléhavostí a důrazností mohla společnosti, v níž působí, tlumočit své svědectví a poselství, které – jak věří – dostala od Boha, a které v sobě obsahuje i zásadní kritiku mocenských a politických poměrů té které doby a situace. Přijetím jakékoli formy státní dotace se tak církev zbavuje jednoho z nejdůležitějších úkolů, který má církev jako taková plnit a který spoluutváří smysl její existence, totiž být morálním apelem, hlasem svědomí ve společnosti, v níž se vytrácí povědomí toho, co je správné a co ne, co je morální a prospěšné pro rozvoj kvalitních vztahů soužití mezi lidmi.

            Zúžením problematiky vztahů mezi státem a církvemi pouze na ekonomické parametry považujeme už za projev krize a deformace těchto vztahů, a to nejen na straně státu, který církvím peníze nabízí, ale i na straně církví, které si pravděpodobně neuvědomují zaslepeny vidinou bezpracného zisku, jakou devastaci svého kreditu ve společnosti přijetí státních peněz způsobí. Ostatně k této devastaci už došlo, jak o tom svědčí reakce ze strany veřejnosti. Ta také vyvrací názor, že přijetí peněz od státu v rámci „vyrovnání“ umožní církvím konat dobro ve společnosti, vždyť už pouhé uvažování o přijetí těchto prostředků způsobilo rozsáhlé zlo v podobě nejhoršího vnímání církví naprostou většinou obyvatel v novodobé historii naší země.

            Rádi bychom vyzvali ty sbory BJB, které ještě zcela nerezignovaly na duchovní odkaz našich předků ve víře, za jehož nesení dalším generacím jsme před Bohem odpovědni, aby se přidaly a chopily této možná poslední příležitosti, kterou máme v dosvědčení pravdy, jež nám byla zjevena a kterou unikátním způsobem přispíváme do rodiny reformačních církví, totiž být kritickými strážci odluky církve od státu a prosazovatelé křesťanské svobody i ve společenské rovině. Pokud tak některé sbory učiní a odmítnou přijímat milodary od státu, nabízíme svou solidaritu ve vzájemné pomoci nově a aktuálně uchopit tradici, která nám dala jméno.

           

                                                                                      Členové sboru BJB v Praze 4, Na Topolce a sboru Petra Chelčického v Lovosicích