Jdi na obsah Jdi na menu

Setkání sester - zkušenost otevírání dveří

23. 2. 2015

16. února 2015 se ke svému pravidelnému setkání sešly sestry. Setkání sester se s počátkem letošního roku konají "po domech", pokaždé u někoho jiného. Tuto skutečnost otevírání dveří a domovů si na svém setkání připomněly zamyšlením se nad následujícími slovy někdejšího kardinála Bergoglia z dob jeho působení v Buenos Aires:

"Mezi nejsilnější zkušenosti posledních desetiletí patří skutečnost zavřených dveří. Rostoucí nejistota vedla postupně k uzamčení dveří, ke zvýšené ostraze, zavedení bezpečnostních kamer a nedůvěře k neznámému člověku klepajícímu na naše dveře. Přesto stále ještě existují lidé, kteří nechávají dveře otevřené. Zavřené dveře jsou symbolem dnešní doby. Jedná se o víc než jen pouhý sociologický údaj; je to existenciální realita, která se promítá do životního stylu; způsob jak se stavíme vůči skutečnosti, druhým, budoucnosti. Zavřené dveře mého domu, místa blízkosti, snů, nadějí a utrpení, stejně jako radosti, zůstávají pro druhé uzavřené. Nejde jen o můj hmotný příbytek, ale též o prostor mého života, mého srdce. A těch, kdo můžou tento práh překročit, je stále méně. Bezpečí oplechovaných dveří bdí nad nejistotou života, který se stává křehčím a méně přístupným pro bohatství života a lásku druhých. Obraz otevřených dveří byl vždycky symbolem světla, přátelství, radosti, svobody a důvěry. Tyto hodnoty opět potřebujeme objevit. Zavřené dveře nám škodí, ochromují nás a oddělují.

Projít dveřmi předpokládá, že se vydáme na celoživotní cestu a budeme míjet množství dveří, které se nám dnes otevírají. Mnohé z nich jsou falešné; dveře, které zvou na cestu lákavě, ale lživě, slibují prázdné štěstí s datem spotřeby; dveře vedoucí na křižovatky, z nichž, ať se vydáme tam či onam, nalezneme dříve či později nejistotu a zmatek; dveře, které mají cíl samy v sobě, v sobě samých se vyčerpávají a neposkytují záruku do budoucnosti. A zatímco dveře domů jsou zavřené, dveře obchodů zůstávají stále otevřené.

Dveřmi víry se projde a práh se překročí, když se hlásá Boží slovo a srdce se nechá utvářet milostí, jež je proměňuje. Milostí s konkrétním jménem, a tím jménem je Ježíš. Ježíš je dveřmi (Jan 10,9). On, pouze on je a vždycky bude dveřmi. Nikdo nepřichází k Otci než skrze něj (Jan 14,6). Není-li Kristus, není cesta k Bohu. Jako dveře nám otevírá cestu k Bohu a jako Dobrý pastýř je ten jediný, kdo o nás pečuje za cenu vlastního života. Ježíš je dveřmi a tluče na naše dveře, abychom mu dovolili překročit práh našeho života. Když otevřeme dveře srdce jako učedníci v Emauzích a požádáme ho, aby s námi zůstal, abychom mohli projít dveřmi víry, sám Pán nás povede k pochopení důvodů, proč věřit, abychom později mohli vyjít a hlásat je ostatním. Víra předpokládá rozhodnutí zůstat s Pánem, žít s ním a sdílet se o něm s bratry [a sestrami]."

(z knihy Papež František, Promluvy z Argentiny, 2013, str. 7-9, zkráceno)

ses-setkani-01.jpg  ses-setkani-02.jpg